Ves Petlery

Obnovená petlerská Lípa

Historie Vsi

Část obec Petlery leží na svazcích Krušných hor v sedle mezi vrchem Planina a Měděneckým polesím ve výšce okolo 520 m. n. m.. Český název vsi je zkomoleninou původního německého jména Bettlern, hanlivě popisující majetkové poměry prvních obyvatel osady. Ves vznikla okolo centrální návsi. Dle pověsti se Petlery původně jmenovaly Schonbrunn. Stará ves prý stávala blíže ke Kunovu, v poloze označované jako staré Petlery. Ves vznikla nepochybně nejpozději ve 14. století a patřila k panství hradu Perštejna.

Petlery měly obdobnou historii jako Domašín, i když k nim máme nejméně zpráv. První zmínka o Petlerech pochází z roku 1431, v souvislosti s dělením majetku roku Šumburků.

Koncem 16. století byly Petlery začleněny do vznikajícího kláštereckého dominia.

K náboženskému přesvědčení obyvatel máme zprávu z roku 1576, kdy tehdejší majitel vsi Lev z Fictumu konstatuje, že obec se obrátila od papežské katolické víry a je zcela protestantská. Lev z Fictumu podává zprávu, že uvedl na panství protestantského kazatele a že obec Prunéřov, Mikulovice a Petlery " z papežských ohavností vybavil a zde čisté  slovo boží zavedl". Zemřel roku 1577.  Po něm zdědili panství jeho synové - Volf, Dětřich, Kryštov a Bohuslav Felix.

V polovině 17. století stálo v Petlerych 25 domů. Jejich počet se běhen následujících sta let zvýšil téměř dvojnásovně - na 45 v roce 1756. Obživu obyvatelům zajišťoval především chov dobytka a povoznictví.

Tvar návsi na plánu z roku 1842 nám ukazuje, že jde o ves, vysazenou okolo trojúhelné velké návsi, která byla postupně zastavována. Podle tvaru založení můžeme vznik Petler klást do konce 13. až 14 století. Berní rula charakterizuje Petlery: " Ta ves na stavení můž býti, rolí žitné vršité, luk s potřebu, dobytka a formaněním dobře stojí a obživují se."

V obci je uváděno k roku 1654 - 9 sedláků, 12 chalupníků, a 4 rodiny na obecním majetku. Bylo tu 21 koňských potahů, 31 krav, 44 jalovic, 2 ovce a 27 koz. 3 chalupnické usedlosti jsou uváděny jako pusté. Je zde evidovány jedna hospoda - šenk.

Ve 2. pol. 19. století jsou Petlery řazeny do okresu Přísečnice, pod hejtmanstvím Kadaň.

V obci byla v roce 1890 dvoutřídní škola. Od  roku 1850 byly tedy Petlery samostatnou obcí se 334 obyvateli a se 49 domy. Na počátku 20. století přestal být život v Krušnohoří přitažlivý. Od roku 1910 se počal počet obyvatel snižovat.

Od 1. července 1960, kdy zde byl byl zrušen místní národní výbor, jsou Petlery osadou obce Domašín.

Kostel Sv. Josefa

Osud kostela v Petlerech je  dlouhý příběh plný nejrůznějších událostí, který ovšem skončil smutným završením jeho existence. Bez pochyby se jednalo velmi hodnotnou stavbu z období gotiky, která v sobě nesla typické prvky horského vesnického kostela. 

Budoucí výzkum jistě přesněji zasadí vznik stavby do dějin  Krušných hor a již nyní je zřejmé, že i tento prastarý kostel byl nedílnou součástí našeho krušnohorského montanregionu. K osidlování a rozšiřování hornických oblastí docházelo postupně a ve směru z podhůří k vrcholkům. A právě Petlery hráli důležitou roli v hornické historii naší oblasti. Velká hornická sídla jako Měděnec či Přísečnice vznikala postupně a jejich existence a rozvoj závisel na okolním prostředí.

Petlery svou polohou jasně definovali využití vsi v nastávajícím hornickém postupu na vrcholky Krušných hor. Jasným příkladem nám jsou pak sochy svaté Kateřiny a svaté Barbory, které se nacházeli druhotně umístěny na barokním oltáři v kostele svatého Josefa.  Obě světice se těšily veliké hornické úctě právě v Krušnohoří a jejich spojení v jednom božím stánku představovalo pro horníky z širokého okolí nenahraditelnou pomoc při modlitbách. Víra a hornictví jsou společně propojeny tak silnými pouty, že ještě dnes jsme svědky jejich společného souznění.

Socha svaté Kateřiny byla osazena na pravém postranním oltáři a dosahovala ucti hodné výšky 98 cm. její obličej byl poškozen a poškrábám v proběhu mnoha let. Socha pocházela z 2. poloviny 15. století a vyhotovena byla ze dřeva.

Socha svaté Barbory byla osazena tamtéž a dosahovala výšky 100 cm. Stejně jako u sv. Kateřiny byla její obličejová část silně poškozena v pruběHu let. Socha pocházela z . poloviny 15. století a materiál byl též dřevo.

V tomto ohledu lze kostel sv. Josefa i jako hornický,  neboť sehrál klíčovou roli v hornické historii zdejšího regionu.

Kostel je zasvěcen sv. Josefovi  a jeho svátek se slaví jako první po velikonocích v církevním roce. Od starých pamětníků se dozvídáme, že v tento památný den se do Petler scházeli lidé z širokého okolí, aby společně oslavili památku světce. Ani tři petlerské hospůdky nestačili pojmout tak velký počet návštěvníků a tak se tančilo a bavilo všude kde to šlo, býval to pro Petlery jeden z nejdůležitějších dnů v celém roce.

Původně tu byla zřícenina i fara. Farní úřad, do jejíhož obvodu spadaly Domašín a Podmilesy, byl zřejmě zrušen koncem 18. st. v rámci josefínských církevních reforem a Petlery byly připojeny ke klášterecké farnosti. Kromě fary vznikla v Petlerech i škola, doložená již na počátku 17. století. Původní školní budovu však obec " prodala a podle výpovědi starého školního mistra ji propila", takže učitel musel bydlet na faře.

Budoucnost nám ukáže zdali by se nedalo něco z odkazu kostela zachránit.......

Svatá Kateřina